Vonné vosky od Marty… Aneb cesta tam a doufejme už nikdy zpátky. Jméno jsem věděla hned, ale to ostatní mi pěkně trvalo.
Stalo se to vloni. Začátkem ledna. U mamky na chalupě. Udělala jsem si tehdy výlet do Českých Budějovic. Před odjezdem domů jsem se chtěla ještě rychle stavit v drogerii. Jenže jsem zapomněla, že do drogerie se nechodí jen tak letmo. Do drogerie se chodí koukat. A osahávat. A vonět. Do drogerie se chodí utrácet těžce vydělané peníze.
Vonné vosky – láska na celý život
Slíbila jsem si, že se tentokrát budu držet na uzdě. Málem se mi to podařilo, nebýt regálu s vonnými svíčkami. Číhaly tam na mne. Šest kostiček v plastové krabičce, s vůní pečeného jablka a vanilky. Co si budeme povídat, skončily v nákupní tašce ještě spolu s několika svíčkami. Vosky jsem hned po příjezdu na chalupu rozpustila a nadšená jejich pronikavou vůní jsem se bezhlavě zamilovala. Svíčky mi dodnes stojí netknuté na poličce.
A právě tehdy se zrodila má posedlost. Začalo to nevinným brouzdáním na internetu. Sešit se mi plnil poznámkami, internetový prohlížeč zase záložkami. Průzkum trhu. Dostupnost ingrediencí. Nedostupnost ingrediencí. Kde vosky skladovat. Do čeho balit. Jestli na to mám. Jestli na to mám psychicky. Jestli na to mám fyzicky.
Ono rozjet vlastní obchod není žádná legrace. Zvlášť ne tehdy, když si člověk všechno dělá sám. Od výroby vonných vosků přes etikety až k samotnému e-shopu. O tom třeba někdy napíšu i zvláštní článek. Každopádně to je skvělá zkušenost a myslím, že mě díky tomu jen tak něco nepoloží.
Plnění snů je dřina
Teď mám konečně pocit, že se můžu zhluboka nadechnout. E-shop je dokončený, doma zakopávám o krabice plné hotových vosků a byt voní až na chodbu. Plnění snů je pěkná dřina. Třeba to vyjde, třeba ne… ale i tak se na tuhle výzvu hrozně těším.
Pokud jsem vás svým příspěvkem dostatečně nalákala, mrkněte do obchodu. Mé vonné vosky vám prostě budou vonět!
